pondělí 7. srpna 2017

Honzovy doušky

 Stojí naproti  mně na cestě a už zdálky haleká:
 To jsme se zase včera zbořili.
 Já měl šest Plzní.
 To neudělám skoro nikdy.
 A Pepa, ten byl v motolici hned po první.
 Jenže chtěl bejt statečnej a tak si dal ještě dvě.
 A pak se motal na refýži, jak čamrda.
 Ale hele, probrali jsme to všechno a zase se dáme dohromady.
 Mě bude blbě tak maximálně do večera.
 A příště fakt musíš jít s námi.

Pojď něco pro tebe mám.
To se ti bude líbit.

Tady na těch dřevěnejch destičkách jsem si napsal pár mouder od Jana Amose.
Od Komenskýho,

To byl velkej učitel.
A prošel si tíhou v životě.
Neměl to jednoduchý, to teda vůbec a ne.
A hele, mě se na něm líbí, že se držel toho, co v něm bylo to JEHO posvátno.
Já ti to přečtu.
Hele, poslouchej, jo.

I. Neobtěžuj se věcmi, jichž není k životu potřebí, nýbrž spokoj se s několika málo věcmi,jenž slouží k pohodlí a chval Boha.

II. Není li věcí, jenž skýtají pohodlí, spokoj se jen s věcmi potřebnými.

III.Jestliže i ty jsou ti vyrvány, hleď, abys zachoval sama sebe.

IV.A nemůžeš li ani sama sebe zachovati, zřekni se sama sebe , jen abys Boha neztratil.

Tak, co tomu říkáš?
Moudrý, viď
To je tak moudrý, to si pořád dávám do paměti.
Když něco dělám a nebo něco chci.


Ateliérek má na okně plechovky s různými druhy čajů.
V oknech obrovský mosazný kruhy, na který se dá zacinkat a rozeznít tak prostor vyššími tóny.
Dopolední slunce se opírá do veselých přimhouřených očí.
Doušky od Honzy.

Od Komenskýho.
Jana Amose.

Na kocovinu se homeopaticky podává Nux Vomica v potenci 5 -9. Emoce i mysl se ustálí.







Žádné komentáře:

Okomentovat