Stojí naproti mně na cestě a už zdálky haleká:
To jsme se zase včera zbořili.
Já měl šest Plzní.
To neudělám skoro nikdy.
A Pepa, ten byl v motolici hned po první.
Jenže chtěl bejt statečnej a tak si dal ještě dvě.
A pak se motal na refýži, jak čamrda.
Ale hele, probrali jsme to všechno a zase se dáme dohromady.
Mě bude blbě tak maximálně do večera.
A příště fakt musíš jít s námi.
Pojď něco pro tebe mám.
To se ti bude líbit.
Tady na těch dřevěnejch destičkách jsem si napsal pár mouder od Jana Amose.
Od Komenskýho,
To byl velkej učitel.
A prošel si tíhou v životě.
Neměl to jednoduchý, to teda vůbec a ne.
A hele, mě se na něm líbí, že se držel toho, co v něm bylo to JEHO posvátno.
Já ti to přečtu.
Hele, poslouchej, jo.
I. Neobtěžuj se věcmi, jichž není k životu potřebí, nýbrž spokoj se s několika málo věcmi,jenž slouží k pohodlí a chval Boha.
II. Není li věcí, jenž skýtají pohodlí, spokoj se jen s věcmi potřebnými.
III.Jestliže i ty jsou ti vyrvány, hleď, abys zachoval sama sebe.
IV.A nemůžeš li ani sama sebe zachovati, zřekni se sama sebe , jen abys Boha neztratil.
Tak, co tomu říkáš?
Moudrý, viď
To je tak moudrý, to si pořád dávám do paměti.
Když něco dělám a nebo něco chci.
Ateliérek má na okně plechovky s různými druhy čajů.
V oknech obrovský mosazný kruhy, na který se dá zacinkat a rozeznít tak prostor vyššími tóny.
Dopolední slunce se opírá do veselých přimhouřených očí.
Doušky od Honzy.
Od Komenskýho.
Jana Amose.
Na kocovinu se homeopaticky podává Nux Vomica v potenci 5 -9. Emoce i mysl se ustálí.
Žádné komentáře:
Okomentovat