Etika myšlení...evoluce myšlení ve vztazích

Pedagogický psycholog Lawrence Kohlberg, popisuje 6 postupných stádií etického myšlení, kterými během vývoje prochází každá normální lidská osobnost.

Dítě přechází od závislosti na vnějších pravidlech a kontrolách ke stále propracovanějšímu souboru vnitřních norem:

1. prostá poslušnost pravidel a autority, aby se vyhnulo trestu
2. přizpůsobení se skupinovému chování, aby dostalo odměnu a vyměňovalo si služby
3. orientace na „dobré dítě“, konformita, aby se vyhnulo výtkám, nepřízni a odmítání od druhých
4. orientace na povinnost, konformita, aby se dítě vyhnulo výtkám autority, narušení pořádku a výsledným pocitům viny
5. legalistická orientace, uznání hodnoty smluv, určitá míra libovůle ve vytváření pravidel, aby se udrželo všeobecné blaho
6. orientace na svědomí nebo zásady, prvořadá věrnost zásadám vybraným, které mohou nad zákonem, převládnout v případě, kdy úsudek praví, že zákon nadělá více škody než užitku

Paviáni a šimpanzi dosáhnou na 4.bod.
Pro většinu lidské populace je charakteristický bod 5.

Téměř nepřirozený je 6.bod, protože jedinec sám si vybírá principy, které mají být dodržovány a podle kterých je posuzována skupina a zákon. Hodnoty jsou však vždy omezovány tak, aby nebyly narušeny účinky na lidský genofond. Přírodu neobalamutíme a geny jsou to, co může udržet kulturu na uzdě.
Genetika vědomí je věda, kterou je třeba se zabývat. Dávat si do vědomí nová spojení, která zvyšují lidskost, to je práce pro každého. Důraz na lidskost, nikoliv na vše lidské, mění vědomí lidstva ke spolupráci a přátelství. Mysleme eticky, tedy tak, aby hodnota myšlenek, pohnutek a skutků mířila ke svrchovanému dobru.
 Mystik by možná řekl, že dobro ani zlo neexistuje. Možná, že jedině lidskost je to, co dokáže kategorie dobra a zla rozlišit přirozeně. Přítomnost toho, co člověka povznáší a nebo poškozuje je dána úrovní lidství v nás. Tím začínáme, měníme a zastavujeme v životě všechno, co projektujeme do světa. Evoluce myšlení ve vztazích začíná ve vztahu k sobě samému. Zdravý člověk se nepoškozuje, avšak snaží se sám sebe povznášet ke kráse, kterou může vyčíst  a inspirovat se jí v přírodě.

Být pod vlivem je dobré pouze tehdy, když máte jistotu, že tento vliv je ozdravný a  vede k vašemu růstu vzhůru.

Meditace na 19.7.2012

Každá myšlenka, kdy si řekneme, že nemáme čas, je ve skutečnosti projevený strach ze smrti....Jsme na nekonečné cestě věčností......a na všechno je dost času, pokud si ho uděláme...

Řekněte si MILÁČKU

Mantra, kterou se snadno naučí každý a při které si užijete moc legrace, zvláště, pokud ji budete praktikovat s někým jiným a on vám bude dávat zpětnou vazbu, jak to MILÁČKU - které říkáte sami sobě zní...jak zní jemu..
Mantru používám při prvním sezení se svými klienty a je to terapeutická pomůcka při osobnostním a spirituálním rozvoji, kterou jsem sama vymyslela.
Řekněte si - MILÁČKU - a naslouchejte, co jste právě pronesli a jak jste sami sebe jako miláčka spatřili a jak se máte rádi a pak se vylepšujte, aby to MILÁČKU bylo skutečně intenzívní a plné něhy a síly vaší lásky, obdivu, sdílení, pochopení a porozumění...pro Vás.

Je to dobrá hra a ozdravující terapie. Musí se trénovat, doporučuji každodenně. Každý den tak hned poznáte, jak to máte se vztahem k sobě samým a tedy i ke světu, k jiným lidem. Miluj bližního svého jako sebe samého vychází totiž právě ze sebeuvědomění si lásky k sobě. Pochopit tuto biblickou větu - Miluj bližního svého jako sebe samého - lze právě skrze tuto jednoduchou mantru.
Lidé většinou přijdou a vesměs hlásají všeobjímající lásku, jen k sobě samým mají dost zvláštní vztah v lásce, v upřímnosti.
V lásce k sobě nacházíme ostatní a naučit se zdravé sebelásce, mít ze sebe radost, to je ta nejobtížnější cesta k radostivosti.
Na terapii sebelásky člověk nepotřebuje terapeuta, potřebuje jen sám sebe a návod jak na to. Tak trénujte... MILÁČKU...
Naučte tuto mantru svoje děti...