To víš, zase to musíme překódovat, tak já až to bude hotový, tak ti cinknu a zase si ho vezmeš.
A jdeš si chvíli sednout?
A jo, tak jo, když mi uděláš kafe, tak jo.
Jooo, kafe...kafe, joooo!!!To bych ti udělal rád. Jenže já neumím ovládat ten přístroj na to, ten presovač...sakra...Ale, počkej, hele, je tady Petr!...Petře, ty to s tím umíš, s těma kapslema...Pojď, udělej jí kafíčko.
Joo,jo to je snadný, takhle, sem kapsle a tady voda...velký nebo prťavý?
Velký kafáč, pěkně prosím!
To seš můj člověk!
Jo, já taky slyšel, a prej že kafe je zdravý...A vidíš, pořád říkali, jak to není zdravý a je to zdravý a dokonce na tlak a na srdce, proti stárnutí a taky prej cukrovku nedostaneš a ani ledvinový kameny, hele, to je viď...já byl zrovna dneska na ECHU a všechno je úplně v cajku, bych si dal taky, kafíčko, krásně voní, kráááásně...jenže, já kafe nepiju, ono mi nechutná, že je takový hořký...já radši pivo... Petr si dá s tebou, viď, že jo Petříčku.
Joooo,já si taky udělám hnedky jedno maličkatý, já kafe miluju. Já bych bez toho přístroje tady nemohl chodit do práce. Já si dám celkem - dvanáct - presíček do večera.
Dvanáct?
Jo, dvanáct...Jen maličkejch.... to je lepší než metr piv.
A jak spíš?
Jako miminko. Ale musím si dát to poslední pidikafíčko těsně před spaním, jinak bych nezabral.
Dívám se Petrovi do očí a zdá se mi, že teď už vím, jak vypadá esence Coffea Cruda....je to jak časová smyčka...blik ...a vidím ty černý oči nějakýho obrovskýho chlápka kdesi v Austrálii - asi - na kávový plantáži, smějou se na mě a podávají mi modrej hrnek s kafem......blik...je to Petr a usmívá se....dneska sedmý...zvedne obočí...a odnáší si k sobě do kanclu jedno prťavý....
Tak...... dobrou noc.....
