pondělí 28. května 2018

Dvě kachničky

...seděla jsem na břehu moře a zbavovala se chandry, protože moře, moře, ach moře mne zbaví všeho zmatku a toho, co se v člověku hromadí jako zlo, chceme li tento jev vůbec připustit, prostě od všeho toho, co člověka dovede sžírat, když občas padá, snad neúmyslně, snad proto, že podlehne vnitřnímu nutkání cítit se jako chudák faktickej chudáček a ubožáček a chu dá ček nešťastnej, co se může zbláznit v tomhle zamotaným světě a najednou , kde se vzaly tu se vzaly ....dvě kachničky...prostě se tam zjevily a jen tak se nechaly pohupovat po těch od zapadajícího slunka platinově prosvícených vlnkách, byly tam... a já se usmála a všechno to, co jsem chtěla, aby odneslo moře, bylo fuč....takže teď vím, že jedna a tatáž vibrace jako Otčenáš, kde se praví...zbav nás všeho zlého... osvoboď nás od všeho zmatku a zbav nás všeho zlého...jsou dvě kachničky...no, tak to je....představte si to taky...

28.05.2013

Mezi ploty

Mez. i plo TY
Pří. valy bo. LEST i
Zá. CHVATy vz. teku
La. VINY o z VĚN ne štěstí
a. SRDCE ry VY b reku
Na HOTa str ACH u
Úúú z KOSTI. h něvu
TANEC svět a prach u
U pro STŘED bouře TICHA z. pěvu

28.05.2017

O verších

·Ach, jak snadno lze ve verších vyjádřit dost vzletně jednoduchou větu - Něco za něco - třeba takto...


Despite my love
I am no martyr
Don´t  make me out to be

I won´t sacrifice myself for anyone
who can´t do the same for me

Udělat ze základní poučky romantický srdcerváč a dohnat člověka k dojetí.
Vnímat svět v jinotajích.
S patosem.
Snad  proto se praví, v moudrých knihách, že každý básník je ve skutečnosti démon.
Jenže!!!... EGO s dovedností být básníkem naroste, panečku...a jak!!!
A kde bychom bez egouška byli?
Je to nejlepší masér široko daleko. Hezky masíruje vědomí sebe sama.
Verše mám ráda...a až jednou zmizí všechna slova a dotýkat se nás budou jen obrazy a tóny.
Ty symboly a  piktogramy a s nimi spojené všechny emoce v nás.
Z veršů a vět vytvořené obrazy se ve vědomí budou ještě dlouho zjevovat 
To je vždycky pozoruhudná jízda...bude tam cestou asi...láska...oběť...a malé ustrašené já...a všechny ty HRY... se slovy...co matou a nebo metou...smetou...
A tak číst níže, číst verše...a veršovat.
Je to kouzelná bizarnost...
Jen buďme pozorní...dávat na SEBE pozor.... a uvnitř si ponechat jen podstatné informace...nejdůležitější záznamy...třeba.... NĚCO ZA NĚCO...VÝMĚNA...bude to snadnější...tady a teď...


28.05.2013


O prostoru v nás

Je velký rozdíl mezi potřebou samoty a obnovy a touhou mít prostor.
Potřeba pochopit podstatu život - smrt - život, střetnutí s touto podstatou a pak i její přijetí, je dalším krokem k posílení schopnosti člověka - milovat.

Clarissa Pinkola Estés

Ženy, které běhaly s vlky



sobota 26. května 2018

Když jde o krmení

Když jde o krmení.... 26.5.2014

Zjistila jsem, že do člověka se toho vejde nepřeberně a nakrmit ho je možné prakticky čímkoliv.
Podle sebe vím, že strávit se dá nakonec snad skoro všechno.Život zničující informace o zdravé stravě, po kterých se může dočista zmagořit, zpitomět a zblbnout, HOT LOVE, co se nekoná a nebo dobře maskovaná depresivní " uvařená žába" v podobě ostravské klobásy.
V cukrárně Hájek a Hájek...na stěně visí pestrá slaďoučká nabídka zmrzlinových pohárů... jen se sliny sbíhají...cukrárnu navštěvujeme pravidelně...skoro rituál...zastavíme se tam vždycky cestou jen tak... oáza v plutí obyčejným životem...
Já: Dáme si HOT LOVE? ( cítím se natěšeně a usmívám se)
On: Co to je?( cítí se zaskočeně a napřímí se)
Já: Vanilková zmrzlina politá horkými malinami.
On: Já nikdy nekombinuji mléčné výrobky s ovocem. A už vůbec ne s uvařeným. To není zdravé.( cítí se dotčeně a důležitě)
Já:( směrem k obsluze)
Jednou HOT LOVE a bezkofeinové laté macchiato (cítím se uvolněně)
On: Presso a vanilkovou zmrzlinu do poháru.(cítí se uvolněně)
Za dvě hodiny doma zírám do mrazáku, abych připravila malou večeři a vypadne na mne sáček s asi 50ti tvarohovými knedlíky s malinami a borůvkami.
Já: Tys koupil tvarohové knedlíky s ovocem ?( cítím se trochu překvapeně)
On: No, ty já mám ze všeho nejraději. S kysanou smetanou! Ohřeješ je?
( cítí se natěšeně)
Mlčím.
ÓM.
Zavírám pomalu mrazák, zapaluji si hřebíčkovou cigaretu s obsahem nikotinu 1mg v jedné cigaretě a odcházím do zahrady zpříjemnit si podvečer.... 
A v jeden moment bytostně zatoužím být tou trávou, zvlněnou podvečerním vánkem a nebo tichým prozpěvováním serenád ptačích samečků, zatímco jejich samičky spokojeně zahřívají hnízdečka.
Myslím na to, že splynout s proudem života je snad možné...
...JEDINĚ V DIVOKOSTI PŘÍRODY...

Z otevřených dveří pidikuchyně zaslechnu šramocení kastrolů a po posledním šluku těsně u filtru se vracím smířená.
Na dně kastrolu plavou tři, ve vlastní štávě povařené ostravské klobásy....inu dnešek je dnem HOT LOVE...
Hezký večer....

neděle 6. května 2018

Když promluví chlap

Nemluv se mnou o své duchovnosti, kámo.

Nemám zájem…

Prosím, nemluv se mnou o ´čistém vědomí´ nebo ´o životě v absolutnu´.

Chci vidět, jak se chováš ke svému partnerovi,
ke svým dětem,
rodičům,
tvému vzácnému tělu.

Prosím, nedávej mi přednášku o iluzi odděleného Já nebo o tom, jak jsi dosáhl blaženosti za pouhých 7 dní.

Chci cítit skutečné teplo zářící z tvého srdce
.
Chci vědět, jak dobře umíš naslouchat.

Jak vnímáš informace, které neodpovídají tvé vlastní filozofií.

Chci vidět, jak komunikuješ s lidmi, kteří s tebou nesouhlasí.

Neříkej mi, že jsi probuzen a zbaven ega.

Chci tě poznat mimo slova.

Chci vědět, jak se cítíš, když tě obklopuje neštěstí.

Jestli dokážeš úplně se ponořit do bolesti a nepředstírat, že jsi nezranitelný.

Jestli umíš procítit svůj hněv, ale nejít do násilí.

Jestli jsi schopen naplno prožit smutek, aniž bys se stal jeho otrokem.

Jestli umíš snést svou hanbu bez ponižování jiných.

Jestli dokážeš udělat chybu a přiznat to.

Jestli jsi schopen říct ´omlouvám se´ a myslet to vážně.

Nemluv se mnou o své duchovnosti, kámo.

Mne to nezajímá.

Jen se s tebou chci setkat.

Poznat tvé srdce.

 - Jeff Foster

sobota 5. května 2018

Kendó made in JAPAN

...nejdřív se trochu pošťourám v nose...a pak ho do tý ruky kopnu...hrrravě...co človíček, to veselý lidský příběh?...

O králi a o lásce

 5. května 2016 v 19.00

Tentokrát na hřišti... vypadalo to ze začátku dost jako nuda na ENTOU, protože zase bylo pod mrakem a takový lenivý odpoledne. Jenže jsme trochu foukli do mraků a sluníčko vykouklo a hnedle bylo okolo plno holek a kluků od miminka až po důchodový věk. Potkali jsme Áju s pejskem Mikim, Honzíka, Toma,Davídka a Sabinu, Pavlínku a Otíka s Anetkou. Hrálo se na schovávanou a před pikolou za pikolou a taky na vojáky.
Obíhalo se kolem tenisovýho kurtu na čas, kde velký " kluci " , jinak zvaní dědkové,nejdřív pilně kropili a lajnovali antuku a pak stejně pilně plácali a smečovali.
Zkoušelo se hrát i NA SOCHY, jenže to mrňatům zrovna moc nešlo...ta náhlá nutná nehnutí... zatím. A pak jsme si lebedili v LEBEDĚ za poslední drobný, nad kofolou. A dobrý byly i ty hranolky s kečupem ze seznamu alergenů. Matouš se zničehonic, když jsem mu přečetla nápis vedle mašinky, pokusil vytrhnout ceduli se zákazem osahávat mašinku, ale nepovedlo se mu to. Mašinku tedy aspoň odpojil od vagónku a zadělal si ruce tak, že nešly umýt ani tím voňavým jasmínovým mýdlem a pořád mu trochu páchnou uzeným. Mašinka je vlastně gril. Luky celou tu sebranku v putyce poučil, že hranolky nelze MILOVAT, když se Ela rozplývala nad talířem.... s tím, že milovat je možný pouze ženský!
A pak jsme pátrali, koho tím ten vandal myslel v nápisu na boudě, kde mají tenisti schovaný náčiní. A došli jsme k jednotný odpovědi, že myslel KRÁLE:
Tak jsme si užili zase světa, trošinku! 
Jsem grogy.
A jak je u Vás?


Narcismus v praxi

Hláška dne...
Čekám ve frontě u bankomatu, chodbička je plná lidí a tak se už nechci nacpat dovnitř a čekám venku. Jsme tam dva, chlapík a já...Najednou se zpoza rohu zjeví ve vší vážnosti krasavice s pugétem narcisek, a ptá se toho chlapíka, co tam okouní - Čekáte ve frontě? - Chlapík sklopí oči a zabrblá, že ne.
Krasavice přistoupí ke mně a stejný dotaz - Čekáte ve frontě?
Ano, čekám.
A není vám zima? Jen tak ve svetru?...opáčí krasavice se zcela vážnou skoro starostlivou tváří.
Ne, není, já jsem otužilá.
Vás asi hřeje láska k práci!....pořád má ten vážnej výraz.
Je mi jasný, že se chce bavit a tak tedy prohodím s nadsázkou - To asi taky. Asi mě hřeje láska ke všemu,Možná, je to vnitřní PLAMEN!Tak tomu říkávám - a uculím se na ní...a ona úplně roztaje a spustí.....
- Já byla teď na trhu a musela jsem si koupit tyhle krásný narcisky, protože ty jsou tak krásný, že jsem si je musela koupit a byly už tam poslední.Přivoňte si! Ty tak kráááásně voní. -
Fakt moc krásně voní...Děkuju.
Posunu se do chodbičky, kde se už uvolnil prostor a krasavice se mnou a dává přivonět k narciskám i paní přede mnou a paní hned - Škoda, že je neprodávají i s cibulkama. - to by se mi líbilo. Pak už mezi nimi řeč plyne samovolně, jak je dobrý si kupovat kytky, jak to zlepšuje náladu a jak, když přece muž ženě koupí kytky, celou tu dobu, co je má ve váze, tak na něj musí myslet.A když jí je nekoupí, a ona si je koupí sama, tak je to taky dobrý, protože jí to zkrásní místo na stole.....Tentam je vážný výraz ve tváří krasavice, usmívá se na ty narcisky a na tu paní a na mne a na pána na vozíčku, co posedává kousek před námi a jen se tak tetelí tím švitořením......a vůní narcisek, asi.
Jsem na řadě. Vyberu si obulus a loučím se vespolek...a krasavice mne na chvíli zadrží, chytne za paži a vyhrkne - A děkuju vám!
A za co ?
No, za to,jak jste mi řekla s tou láskou a tím vnitřním plamenem.....
Zvedám obočí a tak skoro nevěřícně kroutím hlavou...a ona zase zvážní...- Víte,já to lidem říkám, už hodně dlouho, to, že je asi hřeje láska k práci. A každý mi pokaždý jen řekne, jak ho práce štve a kolik jí má a nikoho nic netěší. To, co jste řekla, to mi ještě NIKDO NIKDY neřekl....

Tak to asi bude kvůli těm narciskám, já se dobře znám ...a mám se ráda.
Pěstovat trochu narcismu je dobrý....narcisky opojně voní všude a všem, to je jasný.....tak trochu esence narcisek všem vespolek...tady...

úterý 1. května 2018

Vlasy za ucho

Prvomájová
Doletěla sem
Sojka
Duch lesa
Asi
Spojka
Povídá
Tu máš
Tady
Předtuchu
Povídám
Díky
Sojko
Spojko štěstí
Štěstí předtucho
A zase
Prstem
Dávám
Vlasy za ucho
Na věky
Taky
Něhu
Dotek
Malej čip
Naslouchat
Od teď
Budeś
Líp
Šumění
Šepotům
Prvních májů
Lásce
Umění
A ještě
Jeden
Malej
Nenápadnej
Něhy
Ćip
Z lechtání
Z polibků
Zůstane
Kdesi
Nahoře
Na hornïm patře
Umění
Políbení
Světa
Pochopení
Tajemství
Zasnoubení
Srdce
Tlukot
V pravé komoře
Naslouchat
Budeme
Srdcem
Máme
To
V sobě
Láskyplnou
Moc
Pryč
Už je
Valpuržina noc
Bratříčku
Duchu lesa
Bratře