Selfie

Proslýchá se o šamanech, že se neradi fotografují.
Prý si chtějí ponechat obraz své duše.
Jen pro sebe.
Možná to je pravda.
A možná, že ne tak docela.
Exotické ženy i muži, co přicházejí s poselstvím návratu k přírodě a s podivuhodnými historkami o své domovině, jsou občas mezi námi, na festivalech, přednáškách, seminářích, besedách, a jejich fotografie je významně provázejí na cestě.
Tak, jak je to tedy?


V rychlosti jsem si nedávno vyměnila pár slov s dětskou lékařkou Martinkou, co léta léčila děti všeho věku a teď se rozhodla pokračovat dál  taky skoro jako šamanka. Řeč byla o veverce "šamance " a pak krátce o tom, že lepší než si dělat " selfíčka " je asi fotit v lese faunu i flóru.

Inu, kdo ví?
Lepší?
Horší?
Dobré?
Ne - dobré?

Tak, jak to všechno s fotografováním a " selfíčky "vnímat, když názory psychologů nás pěkně " melou ", aby snad EGO člověka nenarostlo do neměřitelnosti!?

Mám ráda slova.
Ozřejmují.
Potvrzují.
Projevují.
To,co umíme pojmenovat.

Jenže!
Pak jsou tady OBRAZY světa.
A beze slov jim porozumíme docela snadno.

Vidím na nábřeží u Tančícího domu opírat se o kamennou zídku mostu nádhernou černošku. Baculka s dredy až pod zadek. výtáhne s batůžku mobil, zvedne ho nad hlavu zazubí se a cvak, cvak.
Nedalo mi to, viděla jsem tu vnitřní radost, co z ní šlehala na všechny strany a kousek ji na mne přešel, tak jsem se pousmála s otázkou -  Selfie! Na památku?
A oan se zazubila ještě víc a vyhrkla - Jasně! Pro bráchu! A rpo mámu ! Pro radost!
Skoro mi přišlo, jako by si Ginger a Fred, schovaní v architektuře Tančícího domu, nad tou odpovědí, zvesela poposkočili

Myslím, že to byla " šamanka ". Šamanka Selfie.
S exotikou v krvi. Šamanka, co ve mně " vyléčila " ten nános psychologického poznání, že selfie jsou ve své podstatě NEMOC.

Kdepak!

Je to radost!
Čistá a obyčejná radost!
Občas jen pro sebe a občas pro někoho, kdo zrovna vedle nás není.

Jako všechno, k čemu zaujmeme přirozený postoj bez obav a strašpytlení.
Jako všechno, co si navnímáme skrze srdce a ne přes ledasjakou bažinu negativity.
Skrze otevřená vrátka srdce, otevřená k člověku . K člověku v sobě i venku.
A k jeho putování.

Lidé obrazy svých tváří chtěli zachovávat od nepaměti.
Skalní čáranice.
Masky.
Sochy.
Grafitti.
Fresky.
Malby.
Plátna.
Fotografie
Stejně jako obrazy všeho, co bylo kolem a co je PROBOUZELO do světa.
Co je naplňovalo.
Živilo jejich duši.
Rozšiřovalo jejich vědomí.

A časem těm obrazům - pro urychlení - přiřadili snad snadněji srozumitelné a srozumitelnější symboly.
Hlásky.
Výrazy.
Slova.
Runy.
Písmena.

Mapy.
Mapy duše.
Mapy ke spojení s Duchem veškerenstva.

Kdo se rádi fotíte, dělejte to s radostí a s úsměvem.
Kdo rádi píšete, pište taky tak.
Podstatný je záměr.
PROBUDIT.

K životu.
K tanci.

V šamanském kruhu.
Kdekoliv jste.

Tady a teď.
Selfie.
Samostatně.
Sami sebou.

Probudit!

Sami sebe.

Tobbaco negro - Padre

Mapacho - Nicotiana Rustica - tobacco negro - černý tabák.
Léčitel z nejvznešenějších.

Ze Země měkký..
Z Vody svěží
Ohněm vznícený.
Vzduchem nadechnutý.

KRÁL mezi rostlinami.



V rodinném prostředí šamana Bruncwicka se s mapachem dostává člověk k vlastní vnitřní čistotě duše i těla.
Rituál popíjení výtažku z černého tabáku je jen pro silnější povahy. Trvá od rána až do pozdního odpoledne a smysly zanesené dotekem civilizace pozvolna ožívají. je to jako přijít na návštěvu k samotné Smrti, co nese nový život a odevzdat se zcela.
Zmizí hranice ega.
Člověku je zle i dobře v jediném momentu a jen se sklání před mocností byliny, které Peruánci říkají PADRE . OTEC.

Když se setmí, začíná se mapachem okuřovat postupně celé tělo.
Na konec se kouří v cigaretách, které balil sám šaman a nebo jeho nejbližší pomocníci.

Opakovat takový rituál pravidelně je ozdravné.




https://www.youtube.com/watch?v=4vGR70CAjn8

Nečekat, jednat!

Jack Ma, zakladatel společnosti Alibaba řekl:

 " Nejhorší lidé pro to, abyste jim pomohli, jsou chudí lidé. 

Dejte jim něco zdarma, oni si myslí, že je to past . 

Řekněte jim , že je to malá investice, řeknou že tedy nebude moc výnosná.

Řekněte jim, jděte do velkých vecí řeknou že nemají peníze. 

Řekněte jim zkoušejte nové věci, řeknou, že nemají žádné zkušenosti.

Řekněte jim, že je to tradiční obchod, řeknou že je to těžké dělat. 

Řekněte jim, že je to nový obchodní model, řeknou, že je to MLM. 

Řekněte jim provozujte obchod, řeknou že nebudou mít žádnou svobodu.

Řekněte jím ať se pustí do nového podnikání, řeknou, že nemají žádnou kvalifikaci. 

Ale mají některé věci společné :

Milují ptát se na vše Googlu, poslouchají přátele, kteří jsou stejně beznadějní jako oni, přemýšlí více než univerzitní profesor, ale dělají méně než slepec.
Prostě se jich zeptejte, co mohou dělat.

Nebudou Vám schopni odpovědět.
Můj závěr :

Místo toho, aby vaše srdce bilo rychleji , proč prostě nejednáte trochu rychleji ; místo toho, abyste o věcech jen přemýšleli , proč pro to něco neuděláte ?

Chudí lidé selhávají kvůli jednomu společnému chování: 

Jejich celý život je o čekání." ….

Ranní psychohygiena

Slunce svítí do ložnice.
Velkej medvěd a pruhovaná kočka Shira nepohnutě s miloučkým úsměvem na plyšovejch tvářích v obležení Elininýho pelíšku.

Malá Ela se protáhne,promne si oči, chvíle neuchopitelnýho převalování pod dekou, až nakonec vystrčí obě nohy, opře je o čelo postele a pronese trochu rozmrzele-

Mambo, dneska jsem se vyspala tak, že mám chuť nakopnout postel!

Souhlasně pokývnu.
Kopanec do toho vypolstrovanýho čela oběma nohama.

Čapne si na všechny čtyry jako kočka a rozzáří se -

Už je to dobrý!

Inu, ranní psycho - hygiena!

Indigo

Nedávno jsem se dozvěděla, že všichni my modrookatí pocházíme geneticky z jediného předka, který prý kdysi kdesi žil u Černého moře.

Nedostatek melaninu v duhovce, který modrookatost s sebou nese, umožňuje jedinečnou věc - všechno SVĚTLO, který spatříme, ODRÁŽÍME zase ven.... 

Asi, aby bylo vidět, jaká KRÁSA? DOBRO? PRAVDA?.... 

To všechno tady na světě JEST....a v tom si myslím, že je i poslání těch modroočků, co se jim říká INDIGO...

Říkám jim INDIGINEUS...DOMORODÍ....vždyť Země - tenhle svět kolem nás je - aspoň načas - náš domov... je možnost, To všechno tady VNÍMAT, - uvnitř v sobě -  jako ti modrookáči tady okolo mne, co jednou večer zalehli na kutě, a když už bylo ticho a já si myslela, že spinkají, ozvalo se - mambo, to je pohoda, viď!


Modrookatý zrcadlení asi.

http://www.themindawakening.com/2016/05/some-psychologists-say-adhd-sufferers.html?m=1

Malování pírkem

Sokolí duše

Nad ránem
Povětřím

Z lásky
K člověku
V pírko
Sebe sama proměnila

Padala
Padala

Na zemi
Ulehla

Našel ji
Muž

Pozvedl
Ze země

Zaostřil

A nechal 

Pírko

Duši sokolí

Psát

Život

Sny

Jak štětcem

Malovat

Obrazy
Písmena
Symboly

Lásku

Rozeznal
Mezi řádky

Svobodu

Sokolí duše

Sám sebe
Nacházel

Sám sebe


                Poznávaje

Narcissus Poeticus

Čekám ve frontě u bankomatu, chodbička je plná lidí a tak se už nechci nacpat dovnitř a čekám venku. Jsme tam dva, chlapík a já...Najednou se zpoza rohu zjeví ve vší vážnosti krasavice s pugétem narcisek, a ptá se toho chlapíka, co tam okouní - Čekáte ve frontě? - Chlapík sklopí oči a zabrblá, že ne.
Krasavice přistoupí ke mně a stejný dotaz - Čekáte ve frontě?
Ano, čekám.
A není vám zima? Jen tak ve svetru?...opáčí krasavice se zcela vážnou skoro starostlivou tváří.
Ne, není, já jsem otužilá.
Vás asi hřeje láska k práci!....pořád má ten vážnej výraz.
Je mi jasný, že se chce bavit a tak tedy prohodím s nadsázkou - To asi taky. Asi mě hřeje láska ke všemu,Možná, je to vnitřní PLAMEN!Tak tomu říkávám - a uculím se na ní...a ona úplně roztaje a spustí.....
- Já byla teď na trhu a musela jsem si koupit tyhle krásný narcisky, protože ty jsou tak krásný, že jsem si je musela koupit a byly už tam poslední.Přivoňte si! Ty tak kráááásně voní. -
Fakt moc krásně voní...Děkuju.
Posunu se do chodbičky, kde se už uvolnil prostor a krasavice se mnou a dává přivonět k narciskám i paní přede mnou a paní hned - Škoda, že je neprodávají i s cibulkama. - to by se mi líbilo. Pak už mezi nimi řeč plyne samovolně, jak je dobrý si kupovat kytky, jak to zlepšuje náladu a jak, když přece muž ženě koupí kytky, celou tu dobu, co je má ve váze, tak na něj musí myslet.A když jí je nekoupí, a ona si je koupí sama, tak je to taky dobrý, protože jí to zkrásní místo na stole.....Tentam je vážný výraz ve tváří krasavice, usmívá se na ty narcisky a na tu paní a na mne a na pána na vozíčku, co posedává kousek před námi a jen se tak tetelí tím švitořením......a vůní narcisek, asi.
Jsem na řadě. Vyberu si obulus a loučím se vespolek...a krasavice mne na chvíli zadrží, chytne za paži a vyhrkne - A děkuju vám!
A za co ?
No, za to,jak jste mi řekla s tou láskou a tím vnitřním plamenem.....

Zvedám obočí a tak skoro nevěřícně kroutím hlavou...a ona zase zvážní...- Víte,já to lidem říkám, už hodně dlouho, to, že je asi hřeje láska k práci. A každý mi pokaždý jen řekne, jak ho práce štve a kolik jí má a nikoho nic netěší. To, co jste řekla, to mi ještě NIKDO NIKDY neřekl....

Tak to asi bude kvůli těm narciskám, já se dobře znám ...a mám se ráda.

Pěstovat trochu narcismu je dobrý....narcisky opojně voní všude a všem, to je jasný.....tak trochu esence narcisek všem vespolek...tady...