...jenže bez Google bysme teď tuhle informaci ani nečetli...Google není ten NETVOR...ten Netvor je v nás samotných, v tom naladění z paranoidně orientované mysli na KDO Z KOHO! a MY a ONI! a taky TO ONI ZA TO MOHOU!. Taková naše skrytá stinná stránka, možná chtíč a nebo méněcenný komplex, který má tendenci se projevit...a otázka je, spíš - Kde poprvé a kdy se zjevil a rozkošatil, a jak a proč vůbec ho pěstujeme ?( třeba tím, co je výše psáno). Stroje jistě ledacos vyhodnocují, jenže rozhodovací moc nemají stroje. To lidé nakonec rozhodují. Nikdo z nás tady nežije na 100% to,co jako osvětu šíří prostřednictvím technologií. V tom je ten paradox. A hlavně, jestli všechno je Bůh a Bůh je láska, pak musí z logiky věci vyplynout, že jsme v bezpečí a všechno je v pořádku. A v závěrečném rozhodování o komkoliv: Až zvítězí láska, pak tedy Eros, Filia a Agapé. A k tomu jednou bude stačit jediný hlas, který řekne to nejdůležitější SLOVO.... vibrace...tak snad ji zaslechneme ...nebo aspoň ucítíme...jako chvění...možná, že někteří už se naladili a už ji vnímají.... třeba jako tinnitus...
Celý článek:
Zásadní přiznání expertky na umělou inteligenci: Smartphony nejsou jen telefony, ale měřicí zařízení. Stroje vyhodnocují, jaký máme charakter, a vytvářejí profily každé osoby. Každý uživatel internetu má svoji složku, kde je uloženo až 3000 individuálních vlastností. Lidé nechápou, co se děje…
Yvonne Hofstetterová (49) je německá právnička, podnikatelka a spisovatelka. Od roku 1999 pracovala na mezinárodních pozicích v softwarových společnostech, které se zabývají MAS (multiagentní systémy) pro zbrojní průmysl a automatizované obchodování. Od roku 2009 byla generální ředitelkou společnosti Teramark Technologies, kde se zabývala umělou inteligencí, průmyslem 4.0 a tím, čemu se říká big data.
Nyní se věnuje sociálním a technickým důsledkům digitální transformace. Zajímá se o odpovídající politické a sociální problémy v digitálním světě. O problematice vydala dvě knihy. První kniha Sie wissen alles (Oni vědí všechno: Jak Big Data pronikají do našich životů a proč musíme bojovat za naši svobodu) se v Německu stala bestsellerem. Další kniha Ende der Demokratie (Konec demokracie: Jak umělá inteligence přebírá politiku a zbavuje se nás) vyšla na podzim 2016.
Hofstetterová kritizuje velké rozšíření sledování a masový sběr snadno dostupných dat a patří mezi iniciátory Charty základních práv EU v oblasti digitálních technologií.
Loni tato autorka a expertka na umělou inteligenci v rozhovoru pro rakouský magazín Thema Vorarlberg uvedla, že internetoví giganti o každém jednotlivém uživateli internetu už dávno vytvořili vlastní dokumentaci. Yvonne Hofstetterová smartphonům říká „špeh v kapse kabátu“ a diví se naivní nevědomosti lidí. Informace, které přináší, jsou natolik závažné, že se je Šifra rozhodla pře(d)ložit českým čtenářům.
Posíláte citlivé e-maily?
Velmi citlivé věci, jako je rukopis mé nové knihy, posílám pouze běžnou poštou. V opačném případě e-maily šifruji. Protože absolutně vše, co svěříme internetu, se bude šířit dál. Absolutně všechno.
Constanze Kurzová, mluvčí počítačových klubů Chaos Computer Clubs, uvedla, že k nikomu nejsme upřímnější než k vyhledávacímu oknu od Googlu …
Správně. Člověk hledá jen to, co odpovídá jeho zájmu. A na tom, co děláte, jak myslíte, cítíte a co plánujete, na tom Google, další vyhledávače a sociální sítě mají zájem. Jsou vyprofilované na základě údajů, které do nich zadáte. A jakmile jste jednou vyprofilováni, tak se ví, jak se budete chovat v budoucnu. Nedělejte si žádné iluze: Google je mnohem víc než jen vyhledávač. Google je mezinárodní koncern, který kombinuje celou řadu špičkových technologií, včetně vojenských, pod jednou střechou: umělou inteligenci, vojenské roboty, drony, datové brýle… Google v podstatě zahájil totální sledování.
Ve své knize Oni vědí všechno píšete o tom, že je děsivé, pokud někdo nezastaví sny koncernů o světovládě. Jsou to jenom sny a fantazie?
Bylo by dobré, kdybychom prohlášení ze Silicon Valley brali vážně. To znamená zrušení demokracie. Když programátoři říkají, že člověk není nic jiného než stroj, který se dá dokonale řídit, pak existují názory, které vůbec nejsou slučitelné s naším evropským pojetím lidské důstojnosti. Další koncept lidské důstojnosti je sebeurčení. A pokud lidem odepřu sebeurčení, pak nepotřebuji demokracii – tak to chápou technologické koncerny. Právě na to cílí Google a ostatní firmy ze Silicon Valley. Chtějí lidem vzít sebeurčení tím, že je ovládnou prostřednictvím manipulace. To jsou jejich představy, tak má fungovat svět!
Můžete uvést příklad?
Téměř každý má smartphone. Smartphone ovšem není normální telefon. Jedná se o měřicí zařízení. Abychom pochopili, jak to funguje, můžeme se zaměřit na výzkum hurikánů v USA, kdy letadla používají senzory, které vše měří a shromažďují velké množství dat. Tato data se shromažďují a analyzují, tvoří se z nich předpověď počasí, v jaké rychlosti a síle hurikán na východní pobřeží USA dorazí. Nyní je velké pokušení použít to, co funguje u přírodních jevů, také na lidskou společnost. K tomuto účelu jsou potřebné také senzory. V lednu 2007 na nás Apple tyto senzory seslal tím, že na trh uvedl iPhone. Od té doby nosí každý ve své kapse dobrovolně špeha.
Špeh v kapse kabátu?
Je dobře známé, že smartphone obsahuje kameru, mikrofon, telefon a senzor, který určuje polohu. V iPhonu a dalších smartphonech jsou namontované také senzory, na které byste nikdy nepomysleli. V některých je například teploměr. Registrují třeba zvuky, které jsou pod prahem lidského vnímání. Takové zvuky se například vysílají během určitých televizních reklam. Při sledování televize váš smartphone většinou leží někde poblíž a může poslouchat, jakou reklamu sledujete, a okamžitě ji propojí přímo s vaším profilem. Dále rovněž zaznamenává, kdy telefonujete a s kým. Z těchto metadat volání se vypočítává, jaký máte charakter. Jste spolehlivý? Máte depresi? Nejde ani tolik o obsah rozhovoru, ale jen o to, kdy a s kým jste telefonovali. Vůbec není jasné, co všechno se měřilo a uložilo!
Ve své knize na několika místech vyjadřujete nepochopení nad tím, jak bezmyšlenkovitě propojený svět totální sledování přijímá.
Teprve teď nám pomalu dochází, co se všechno děje. Je to však obtížné pochopit, protože škody přijdou se zpožděním. To, co dnes zveřejním na Facebooku nebo ohodnotím „líbí se mi“, může mít své následky za několik let. Na to si však už nikdo nevzpomene. Analýza dat je algoritmická; počítačové programy z vašich dat a hrubých dat mohou zjistit takové okolnosti, na jaké byste jako člověk nikdy nepřišel.
Často se říká: Každý, kdo nemá co skrývat, se nemusí bát…
Tato věta je velmi špatná! Každý by si ji měl odstranit ze své slovní zásoby! Tato věta vyjadřuje celkové nepochopení toho, na co analytici data a hrubá data vůbec potřebují. Vůbec nejde o to hrabat se ve vaší minulosti a podívat se, co jste dřív dělali. Minulost je zcela bezvýznamná. Jde o budoucnost. Hrubá data se použijí na to, aby řízeně ovlivnila vaši budoucnost! Tyto velké koncerny, které se zabývají zpracováním dat, tyto internetové a technologické giganty sní o globální kontrole spotřebitelů. Otevřeně přiznávají, že chtějí vědět, kdo jste, co si myslíte, co cítíte, aby mohli cíleně a manipulativně zasáhnout do vaší budoucnosti! Spotřebitel musí být řízen. Když své údaje dáte k dispozici, děláte ze sebe nehájenou zvěř. Právo na vaši budoucnost a své sebeurčení přenecháváte ostatním. Zbavujete se svých práv. Právo jednat suverénně ohledně financí, jednat suverénně ohledně sexuality, a ne abychom byli diskriminováni algoritmy. To všechno dáváme do rukou technologických obrů, kteří manipulativně zasahují.
Ale koho, prosím pěkně, by všechna tato data měla zajímat?
Data nevyhodnocují lidé, ale stroje. Vytváří profily, profily každé jednotlivé osoby. Korporace, které tyto profily vytvářejí, potřebují data, mnoho dat, aby dosáhly svého cíle globální kontroly spotřebitelů. Čím více získají dat od lidí, tím lépe. Obchodují s tím mezinárodní profesionální datoví makléři. Data jsou surovinou 21. století. Technologičtí obři s těmito daty chtějí přeměnit společnost. Dělají to zcela neregulovaně, je to v podstatě anarchie. V této souvislosti se hovoří o informačním kapitalismu. Je to nová forma kapitalismu, který sem přijde jako ideologie spolu s digitalizací. A tady vás poprosím, abyste si nedělali žádné iluze…
V jakém smyslu?
Před třemi lety se oznámilo, že samotný americký datový broker Acxiom měl v roce 2013 dokumentaci 700 milionů uživatelů internetu. Mezi nimi byly záznamy o 44 milionech německých uživatelů a pravděpodobně záznamy čtyř nebo pět milionů Rakušanů. To znamená, že o každém člověku, který byl někdy na internetu, existuje záznam, profil. Je to stejné jako u Stasi (obávaná východoněmecká tajná služba). Každý uživatel internetu má svoji složku a v ní je uloženo až 3000 individuálních vlastností o příslušné osobě, které vypočítal algoritmus vyhodnocením hrubých dat. Problém je, že lidé vůbec netuší, že tyto údaje a informace existují. Záznamy někam putují a prodávají se dál.
Komu?
Velcí zaměstnavatelé, velké koncerny tyto údaje kupují za miliony eur či dolarů. V záznamech je všechno: zda jste spolehliví nebo depresivní, zda jste majitel domu, jak velká je vaše rodina, jak máte vysokou spotřebu peněz, zda máte půjčky. Zda jste zdraví. Jakou máte sexuální orientaci, zda máte mladšího, nebo staršího manžela. Jeden příklad: Pokud jste muž a na Facebooku kliknete „to se mi líbí“ na Britney Spears nebo Zoufalé manželky, pak počítačové programy a algoritmy Facebooku dospějí k závěru, že jste s vysokou pravděpodobnost homosexuál. Lidé na Facebooku klikají na „to se mi líbí“, a nevědí, že tyto informace shromažďují a odvozují se z nich nové informace.
Nyní však existují lidé, kteří digitalizaci odmítají a chtějí zanechat co nejméně stop na internetu. Je to k něčemu užitečné?
Poměrně málo. Tak to bohužel je. Radím lidem, aby byli s daty spořiví: čím méně údajů poskytnete, o to méně se z vás dá vyčíst. Ale pokud používáte internet, zanecháváte stopy. Navíc je tendence k tomu, že stále víc a víc dat není shromažďováno kooperativně, to znamená nedobrovolně. Problém začíná již u souborů cookie. Poskytují našemu počítači zvláštní identitu (ID), nezaměnitelnou identifikaci. Díky ní jste dohledatelní na celém internetu. Facebook vás po celé síti sleduje a nemusíte do něj být ani přihlášeni. Tak na internetu vznikne digitální dvojče. Tomu se nemůžete vyhnout. Ani nevíte, jestli jsou tato data správná, nebo špatná! Neznáte totiž svoji vlastní dokumentaci.
Technologie, která se používá, pochází ze zbrojního průmyslu?
Správně. Ve zbrojním průmyslu se tyto technologie používaly již v devadesátých letech, a to především formou tzv. multisenzorové fúze dat. Informace se generují a na základě těchto informací se tvoří kontrola, řízený zásah. Tyto metody zavedla armáda do ekonomiky. Tam se zdokonalí a s obrovskými investicemi rozšíří dál. Koncern Google má roční rozpočet na výzkum a vývoj ve výši 6 až 7 miliard dolarů. Navíc mezi Pentagonem a Googlem existuje úzké osobní propojení…
Evropa je na Spojených státech závislá. Jak jednají Spojené státy, mimo jiné dostatečně ukázal Edward Snowden…
My jsme zcela závislí na amerických technologiích! Většina z nás má iPhone nebo možná Samsung, ale na něm je Google Android. Používáte na něm Whatsapp, Facebook a Amazon. Všichni se nacházejí v Silicon Valley, pocházejí z úplně odlišného právního a ústavního chápání, a to je skutečně implementováno do jejich produktů. Mimochodem, Čína se stala nezávislou na USA, vyvinula svoje vlastní technologie. Čínské výrobky jsou stejně velké jako výrobky Američanů. My je ale nepoužíváme, protože nedůvěřujeme čínské cenzuře. Ale s produkty z USA nemáme vůbec žádný problém, ačkoli nejpozději od Snowdena se všeobecně ví, v jakém měřítku se vše sleduje. Přijímáme to jen tak, a to je divné.
Takže děsivý scénář budoucnosti, který George Orwell popsal v knize 1984, se už dávno stal realitou? S tím rozdílem, že lidé jsou nyní sledováni bez povšimnutí?
Přesně tak. Digitální revoluce je tichá revoluce. To ticho je nebezpečné. Vůbec si nevšímáme si toho, co se tady plíživě odehrává, až to dojde tak daleko, že v našem vlastním životě k tomu nebudeme mít co říct. Už nebudeme schopni žít své životní plány, protože tohle monitorování naši svrchovanost omezí tak, že se už nebudeme schopni pohybovat. Toto je budoucí scénář, do kterého se řítíme.
