To, co si užíváme přes den je bezvadnost.A ke všem pěknostem do bezvadnosti patří sem tam odřeninky kolen a loktů, štípance od komárů, fňukání nad upadnutou zmrzlinkou, slovní a někdy i ruční souboje mezi sourozenci....vnoučata...Božena Němcová by ze mne určitě měla radost.
A pak se den začne protahovat podvečerem do večerních pološer.
Světlo se zahušťuje víc a víc do tmavěmodra, fialova a černa a my si hupsneme na kutě.
Děti si ještě poskotačí, napijou se, parkrát odběhnou rychle rychle... nebo to už nevydržííííí.
Taky musí vykouknout ze střešního okna a z výšky obhlédnout okolní ulice, podívat se, jestli náhodou není Barbucha za komínem, vyslechnout, co si štěbetají ptáčci a indiánským povykem dát dobrou noc ozvěně....klap...zaklapnu Velux....
A pak se ke mně přitulí....mlčíme...zavřeme oči....a říkáme si, co za zavřenýma očima spatříme....a já jen žasnu.
Snění v bdění.
Obrazy pod víčky dětí mají různorodou podobu.
Jejich vnitřní zrak je pro mne stejně dobrý malíř jako Salvator Dalí.
A jakmile začnou s nehraným nadšením popisovat to, co vidí, říkám si, být tady s námi André Breton, jen by se tetelil.
Taky se tetelím.
Jsou obrazy, co asi odrážejí jejich tajná přání, to když malý Máťa šoféruje ve svých vizích po písku kdesi na pláži " Ten velikánskej bagr, co umí udělat tu nejhlubší jámu, až je na dně vidět voda, víš, Mambo"..... a nebo je to zření budoucnosti nejbližší rodiny, kdy Ela Maria tiše a s radostí říká " Vidím kartu a jsou tam namalovaní dva páni a bojujou spolu mečem a taky dřevěnou holí a jeden je táta a vyhraje ."
Hrajeme si.
Učíme se.
Trénink vnitřního zraku.
A pak pohádka a nebo " příběžek."
A pupupupu a dobrou noc.
Vypadá to, že už oba spí.
A v tom se do ticha ozve Ela Maria... " Mambo? Taky jsi to slyšela? "
"Co,Elinko?"
"No, někdo řekl.... ELINKO....já to slyšela..."
"A kdo to byl?"
"To nevím, myslím, že to byla maminka."
( Maminka není doma.)
"Hmmmm, tak na Tebe asi maminka myslí."
"Ona mi posílá nějakou písničku....uuuhuuuhuuuuu." zapreluduje Ela.
" Tak to je písnička na dobrou noc,to se Ti bude dobře spinkat."pohladím jí a dám vlasy z čela.
" To jo."
Usmívá se a za sekundičku spí.
Ráno se s maminkou Terezkou, co vysouší si vlasy fénem, povídáme, jaký byl včerejšek a co jsme zažili,
Vypraví mi, jak po semináři, který včera až do večera s partnerem absolvovala, si zašli na malou večeři a pak vyzbyla i chvíle jít ještě do kina.
Při výběru filmů váhali.
Nakonec vybrali The Circle.
Jenže tam,v té chvíli, při výběru, je nejdříve zaujal film Kráska a zvíře.
A na ten se maminka Terezka a holčička Elinka spolu už kousek koukaly a dost natěšily.
A maminka si v myšlenkách vzpomněla, že na tenhle film půjdou spolu s Elinkou.
A pak si s myšlenkou na Elinku, na chvilinku zazpívala kousek písně od prozpěvující Krásky.
ELINKO.......uuuuuuhuuuuuuuhuuuuuu....
A Elinka to před spaním zaslechla....
Zdá se, že je načase začít s tréninkem vnitřního sluchu.
Hrajeme si.
Učíme se.
Tuhle hru znáte?
Zavřené oči a ouška dokořán a svět máme u nohou.
Žádné komentáře:
Okomentovat