Dneska je to rok, co jsem byla za dcerou na Arubě a zažila tam vhled, co mi vyznívá poplatně
skoro napořád.
O rybách a o nás
K obědu jsme si vymysleliy rybu.
Zastávka cestou z pláže u místního rybáře a koupily jsme tedy rybu.
Čerstvou!
Dobře očištěná od šupin, bez vnitřností a naporcovaná.
A jako delikatesu nám navrch rybář přidal k balíčku ve fólii ještě jeden kousek.
Ten byl tedy hodně prapodivnej. Jen kus kůže s dlouhatánskou kostí a okem.
Ne , nebylo tam ani líčko
Při rozbalování se na nás dívá naporcovaná ryba.
Asi připomínka, že máme jako každej Indián poděkovat duši Ryby.
Za ten dar jejího života, co si teď na másle, s rozmarýnem a ochucenej mořskou solí s příchutí
česneku, dáme se zeleninkou a s bramborem.
Kdyby každej balík masa v hypermarketu měl " svoje " zvířecí oko, možná by spotřeba
masa rapidně poklesla.
Pohled z oka do oka.
Oko do duše okno!
Vím, že když už je ryba mrtvý maso, je to jen hmota s nutriční hodnotou a být Eskymák jsem víc než
vděčná ,určitě Jenže, tam kdesi, sedí myšlenka, že pár chvil předtím ještě pohyb a hra pod
vodou.
A taky vzpomínka.
Vidím, jak děti s nadšením pozorujou různobarevně stříbřitý mršky pod vodou.
Na vnitřním projektoru duše se mi mihne obraz, jak dvouletej benjamínek nemohl pochopit
rybáře, co nahodil síť a vylovil jich plnej kýbl.
Marně dupital okolo a snažil se ho gesty a pokřikem NE,NE,NE přesvědčit, že rybky má vrátit zpátky
do moře.
Ryby při lovení neřvou.
Nikdy.
Mají fakt hodně zvláštní oči
Ttakový, do nekonečna otevřený, skoro.
Plný vědomí živýho rybího oka je téměř surrealisticky strašidelný.
Kouká z něj jakýsi NIC a jasně, že za tím musí být tedy VŠECHNO.
Neodvážili jsme se to oko sníst jako delikatesu.I když nám to rybář vychvaloval a doporučoval. A je to
tady tradice.
Rybě jsme v duchu po indiánsku poděkovali, Za dar. Života.
Děti si nedaly.
Ani sousto.
Maso bylo vynikající.
Aruba má indiánský tradice.
A kus Indiána je určitě někde v každým z nás.
Stejně tak jako kus Eskymáka.
Jen asi v sobě málo ctíme Ducha Všeho Živého v poravou chvíli.
A to bysme tedy mohli.
Pro vlastní oživení.
Oživení okamžiku.
Jak se to říká?
Mrtvý ryby plavou s proudem?
Jsme to my, ty mrtvý ryby?
No, taky.
Žádné komentáře:
Okomentovat