...seděla jsem na břehu moře a zbavovala se chandry, protože moře, moře, ach moře mne zbaví všeho zmatku a toho, co se v člověku hromadí jako zlo, chceme li tento jev vůbec připustit, prostě od všeho toho, co člověka dovede sžírat, když občas padá, snad neúmyslně, snad proto, že podlehne vnitřnímu nutkání cítit se jako chudák faktickej chudáček a ubožáček a chu dá ček nešťastnej, co se může zbláznit v tomhle zamotaným světě a najednou , kde se vzaly tu se vzaly ....dvě kachničky...prostě se tam zjevily a jen tak se nechaly pohupovat po těch od zapadajícího slunka platinově prosvícených vlnkách, byly tam... a já se usmála a všechno to, co jsem chtěla, aby odneslo moře, bylo fuč....takže teď vím, že jedna a tatáž vibrace jako Otčenáš, kde se praví...zbav nás všeho zlého... osvoboď nás od všeho zmatku a zbav nás všeho zlého...jsou dvě kachničky...no, tak to je....představte si to taky...
28.05.2013
Žádné komentáře:
Okomentovat