....k tomuhle čtyřlístku fotek by se hodil nějakej idylickej text. ....děti u rybníka poslední víkend o prázdninách, vysmátý počasí, táboráček......krása by to byla...jenže PRAVDA, a to je pro mne ten věčně omílaný Bůh všemohoucí, je jiná..
Děti byly, jak přetažený pérko u hodinek, protože se nevyspaly po obědě v tom vedru, taky jim pak trochu byla zima z vody a s sebou jsem nevzala do termosky horký čaj, ale jen šťávičku z aloe...papír na podpal byl celej napuštěněj nehořlavým svinstvem, takže jsme vykouřili skoro celý okolí rybníka než se nám povedlo vykřesat aspoň maličký ohýnek a do toho jsem byla neoblomná a nechtěla jim půjčit zapalovač.... a ty trochu vlhký větvičky a klacíky, co jsme posbírali pod vrbami a v rákosí taky velkej fajront neudělaly...
Nakonec jsme se partnersky dohodli, že tedy dobrááá, půjdeme na večeři do nějaký putyky a nedáme si doma krupicovou kaši s kakaem, kterou jsem navrhovala....
Skončili jsme na náměstí v restauraci Šalanda dříve Slavia a objednali pokud možno čerstvou živou stravu a ne ohřívanou v mikrovlnce...
Těhotná servírka na mne koukala jako na mimozemšťana a odplula se slovy - Tak já se jdu zeptat " kluků " do kuchyně....Kluci asi byli milovníci živý stravy a kuřecí řízek s bramborovou kaší to jistil.
K tomu čokoládová zmrzlina s živou šlehačkou do skla a moje obvyklá privátní " sociologická " studie s pozorováním hostů u vedlejšího stolu, taky dobrý...
Byla to " pánská jízda ", kde si chlápci největší švandu dělali ze svýho kámoše gaye, co si stěžoval, že si neví rady s výměnou vodovodního potrubí ve zdi a častovali ho " žduchanci " a poznámkami ...Si na to pozvi svýho chlapa,ne?...Podivný bylo, že on jedinej jako chlap mezi těmi hetero vypadal, zatímco pánové okolo padesátky všichni jevili známky zženštilosti zřejmě přijaté dlouhodobým soužitím s vlastní manželkou. každej z nich už vypadal spíš jako " nějaká poloprsatá paní " a k tomu s mírnou pleškou.
Z instalatérských trablů stávající nešťastník si nechal líbit všechny ty " pubertální " bodyčeky a debatu ukončil poměrně vítězně slovy - Díky, chlapi, to jste mi dobře poradili a udělali radost, já to tušil, že budete taky umět hovno!
Děti se navečeřely , popili jsme pospolu pepsi a nealko Zlatopramen N.A., Matouš mě pak na klíně než servírka donesla účet ještě chtěl ukousnout z lásky nos a " nebo aspoň ouško, Mambo ", mě přemlouval a pak jsme se, se zbytkem řízku schovaným v krabiočce pro ridgebacka Bruta, vydali přes náměstí na parkoviště....
A v půlce náměstí jsme potkali u takovýho otočnýho sloupu na různý reklamy, Evičku.
Evička je taky pětiletá. Černovlasá, okatá, jen v kraťasech, cikánská holka.
Děti byly štěstím a nadšením bez sebe! Vrstevnice!
A tak, co naplat, děti a hry k sobě patří, to ctím odjakživa přede vším. nechala jsem je tam a postávala opodál a sledovala " cvrkot ".
Evička předvedla, jak umí pískat. Ela a Máťa pochopili, že ten, kdo píská taky šéfuje a Ela navrhla, že to písknutí bude proměňovací kouzlo....
Návrh se ujal , Evička pískla a z dětí hned byli pejskové a kočičky a taky draci a motýlkové, co různě pobíhali a poletovali a pak zase sochy a stromy a taky jogíni a Evička ještě svoje čarování obohatila srnčími skoky vpřed a mácháním rozpřaženýma rukama a jakoby vyprsknutím podivným pšššchšššchrrrr,doplněným roztažením všech prstů symbolizujícím ohňostroj neboli světělný kouzlo...
A do toho vždycky ručičkou ukázala na Elu nebo na Máťu a pronesla skoro zpěvavě, naprosto zvonivým hláskem - Buď pejsek!....Buď motýlek!...Buď kočička!...Buď tanečnice!...,
A oni tím byli a volali Jsem pejsek!...Jsem kočička!...Jsem motýlek!...
....a pak najednou ukázala na Matouše a vykřikla s tím pšššchrrršššš...BUĎ DVA!...
Máťa se nad tím pozastavil, byl to jen momentíček, taková nanicovatá sekundička,průlet myslí a fantazií v jediným okamžiku, kde se jen zdánlivě není čeho chytit...
.... a Evička znovu naléhavě jak víla Zvonilka - pššššchrrrršššš - BUĎ DVA!...
I já jsem byla napjatá, jak tohle ROZDVOJOVACÍ kouzlo Matouš pojme a pak se to stalo...
Matouš poskočil, otočil se jak čertík na obrtlíku a řval na celý náměstí.... JSEM BUĎDVA!...
Já jsem BUĎDVAAAAA....
Krása a Pravda se spojily a Matouš byl Buďdva a přitom zůstal pořád sám sebou...hravej a absolutně šťastnej...persona non plus ultra....
Nepřekonatelný...
Nepředstižitelný.....
Kdybyste si někdy náhodou připadali, že něčemu, CO po vás KDOSI chce, ohledně vaší proměny nebo řekněme bytostný transformace, ne zcela jasně rozuměli, a přitom víte, co chcete a taky byste si chtěli jít dál svým spontánním naladěním, mohu doporučit jeden bezvadnej naprosto flexibilní, stav ducha...je to BUĎDVA......neváhejte ani sekundičku....ten pocit svobody za to stojí....vím to....viděla jsem to na vlastní oči....
...tak dobrý časy všem vespolek....na konci prázdnin....
Žádné komentáře:
Okomentovat