Nejsi sám!

Když už jsme včera s dětmi všechno udělali, pohráli si, naučili se, trochu kreslili a trochu se  spolu pošťuchovali, porozprávěli a navařili, tak jsme si nasadili roušky a vydali se vyvenčit na pole Foxie. 

A cestičkou jsme došli až za dcerou a maminkou Terezou, do její práce. 

Prošli jsme jejím showroomem a našli ji sedět mezi rozloženými plány.

Usměvavá, i když trochu ustaraná, nás zvesela přivítala a mně najednou připadalo, že je tam snad jediná. 

A tak jsem se zeptala - Jsi tady sama, v celé budově? 

Ne, ne je tu i Pavel. Jdi se za ním podívat. Bude rád.

S Pavlem se přátelíme už asi 100let.

Mnohdy se dlouho nevidíme a nebo ani neslyšíme, jen o sobě víme a máme pak takovou mantru, namísto pozdravu - Ahoj, co potřebuješ?

Mantra vznikla kdysi, kdy jsme se asi dva roky vůbec neviděli a pak jednou zavolal, a já na něj, zrovna v nějakém " poklusu " , pragmaticky vybafla - Ahoj, co potřebuješ?

Tak nám to zůstalo! Teď je v " poklusu " skoro pořád on.

Vesměs jen narychlo dáme řeč, co kdo, kde a jak. Probereme svět a sebe, staré i mladé, a jak to vlastně všechno tady asi JEST. Tedy, podle nás.

Vyšla jsem nahoru na zahradu na střeše.

Je to jedno z nejpříjemnějších míst v celém areálu a s výhledem do krajiny.

Zaťukala na prosklenou osvětlenou kancelář a couvla aspoň o pět metrů dozadu, až k pergole.

Otevřel s rozculenou tváří a hned z něj vypadlo

Ahoj, co potřebuješ?

Nepotřebuji nic, jen jsem se přišla podívat, jak se máš v téhle době?

Ale neboj se,  vidíš, jsem v dostatečné vzdálenosti a mám roušku.

Mrknul na mne a povídá - Tebe jsem se bál vždycky, i bez roušky!

Nejsi sám!

Pojď dál a udělej si kafe.

Tak jsme to zase po čase probrali. Svět a sebe. Staré i mladé. A jak to vlastně všechno tady asi JEST. Tedy, podle nás.

Jsem v dobré společnosti.

Uvěřili jsme jim, že každý z nás je polovina pomeranče a že život má smysl, jen když nalezneme druhou polovinu. Neřekli nám, že jsme se narodili celiství a že si nikdo v našem životě nezaslouží, aby nesl odpovědnost za doplnění toho, co nám chybí: během života rosteme sami. Pokud máme dobrou společnost, je to jen příjemnější.

John Lennon