Čekám ve frontě u bankomatu, chodbička je plná lidí a tak se už nechci nacpat dovnitř a čekám venku. Jsme tam dva, chlapík a já...Najednou se zpoza rohu zjeví ve vší vážnosti krasavice s pugétem narcisek, a ptá se toho chlapíka, co tam okouní - Čekáte ve frontě? - Chlapík sklopí oči a zabrblá, že ne.
Krasavice přistoupí ke mně a stejný dotaz - Čekáte ve frontě?
Ano, čekám.
A není vám zima? Jen tak ve svetru?...opáčí krasavice se zcela vážnou skoro starostlivou tváří.
Ne, není, já jsem otužilá.
Vás asi hřeje láska k práci!....pořád má ten vážnej výraz.
Je mi jasný, že se chce bavit a tak tedy prohodím s nadsázkou - To asi taky. Asi mě hřeje láska ke všemu,Možná, je to vnitřní PLAMEN!Tak tomu říkávám - a uculím se na ní...a ona úplně roztaje a spustí.....
- Já byla teď na trhu a musela jsem si koupit tyhle krásný narcisky, protože ty jsou tak krásný, že jsem si je musela koupit a byly už tam poslední.Přivoňte si! Ty tak kráááásně voní. -
Fakt moc krásně voní...Děkuju.
Posunu se do chodbičky, kde se už uvolnil prostor a krasavice se mnou a dává přivonět k narciskám i paní přede mnou a paní hned - Škoda, že je neprodávají i s cibulkama. - to by se mi líbilo. Pak už mezi nimi řeč plyne samovolně, jak je dobrý si kupovat kytky, jak to zlepšuje náladu a jak, když přece muž ženě koupí kytky, celou tu dobu, co je má ve váze, tak na něj musí myslet.A když jí je nekoupí, a ona si je koupí sama, tak je to taky dobrý, protože jí to zkrásní místo na stole.....Tentam je vážný výraz ve tváří krasavice, usmívá se na ty narcisky a na tu paní a na mne a na pána na vozíčku, co posedává kousek před námi a jen se tak tetelí tím švitořením......a vůní narcisek, asi.
Jsem na řadě. Vyberu si obulus a loučím se vespolek...a krasavice mne na chvíli zadrží, chytne za paži a vyhrkne - A děkuju vám!
A za co ?
No, za to,jak jste mi řekla s tou láskou a tím vnitřním plamenem.....
Krasavice přistoupí ke mně a stejný dotaz - Čekáte ve frontě?
Ano, čekám.
A není vám zima? Jen tak ve svetru?...opáčí krasavice se zcela vážnou skoro starostlivou tváří.
Ne, není, já jsem otužilá.
Vás asi hřeje láska k práci!....pořád má ten vážnej výraz.
Je mi jasný, že se chce bavit a tak tedy prohodím s nadsázkou - To asi taky. Asi mě hřeje láska ke všemu,Možná, je to vnitřní PLAMEN!Tak tomu říkávám - a uculím se na ní...a ona úplně roztaje a spustí.....
- Já byla teď na trhu a musela jsem si koupit tyhle krásný narcisky, protože ty jsou tak krásný, že jsem si je musela koupit a byly už tam poslední.Přivoňte si! Ty tak kráááásně voní. -
Fakt moc krásně voní...Děkuju.
Posunu se do chodbičky, kde se už uvolnil prostor a krasavice se mnou a dává přivonět k narciskám i paní přede mnou a paní hned - Škoda, že je neprodávají i s cibulkama. - to by se mi líbilo. Pak už mezi nimi řeč plyne samovolně, jak je dobrý si kupovat kytky, jak to zlepšuje náladu a jak, když přece muž ženě koupí kytky, celou tu dobu, co je má ve váze, tak na něj musí myslet.A když jí je nekoupí, a ona si je koupí sama, tak je to taky dobrý, protože jí to zkrásní místo na stole.....Tentam je vážný výraz ve tváří krasavice, usmívá se na ty narcisky a na tu paní a na mne a na pána na vozíčku, co posedává kousek před námi a jen se tak tetelí tím švitořením......a vůní narcisek, asi.
Jsem na řadě. Vyberu si obulus a loučím se vespolek...a krasavice mne na chvíli zadrží, chytne za paži a vyhrkne - A děkuju vám!
A za co ?
No, za to,jak jste mi řekla s tou láskou a tím vnitřním plamenem.....
Zvedám obočí a tak skoro nevěřícně kroutím hlavou...a ona zase zvážní...- Víte,já to lidem říkám, už hodně dlouho, to, že je asi hřeje láska k práci. A každý mi pokaždý jen řekne, jak ho práce štve a kolik jí má a nikoho nic netěší. To, co jste řekla, to mi ještě NIKDO NIKDY neřekl....
Tak to asi bude kvůli těm narciskám, já se dobře znám ...a mám se ráda.
Žádné komentáře:
Okomentovat