...plavala jsem u Saint John´s reef se žraloky a delfíny v Rudém moři - byl s námi po celou dobu egyptský ochránce moře....projela jsem kus Sumatry, kde mi bylo hodně smutno z porostu palmy olejné a hodně veselo z chraněného parku Gunung Leuser plného orangutánů...jeho ochránci byli de facto " kluci ".....v Amazonii kousek od Tarapoto jsem byla na místě, co by se dalo pojmenovat - ráj na Zemi....to místo opatroval, a žil tam velmi skromně, šaman se svou malou rodinou.....v Himalájích kolem Khangchengdzonga jsem postála u pomníčku samých mladých lidí, co se zřítili ve vrtulníku při průzkumu na ochranu velehor a ledovců...úctu k jejich tragicky zmařeným životům mi vyzrcadlil jeden mladičký Sherpa, když s tichou mantrou v slzách přejížděl prsty, jako slepec, po písmenkách na měděné desce s jejich jmény a něžně je hladil... v buddhistickém chrámu jsem cítila ty nejjemnější vibrace tichého zvuku misek na mši za ochranu velehor a za udržení jejich čistoty....potkala jsem lidi, co Zemi chrání a taky viděla, jak to vypadá, když její dary a bohatství lidé používají nerozumně....a jsem ráda, že těch, co ji chtějí chránit, je na Zemi tolik....eko - nomický a občas i eko - logický nerozum pochází vlastně jen z chamtivosti a závisti a možná i fanatismu a pak ještě snad z jakéhosi zvrhlého surrealismu podivínských majitelů čehosi....každý zdravý ČLOVĚK časem pochopí, jak je to se vzduchem, s vodou, s člověčinou a s planetou...zdravý ČLOVĚK se bude snažit žít citlivě a rozumně, v souladu...s přírodou, s lidmi, se Zemí... a ctít ji jako MATKU ...fenomén principu MATKA se dotýká nás všech...proč a jak, toť otázka zcela osobní!...jsme tu na čas...jsme tu doma....Co je moje, je tvoje a co je tvoje, je taky TVOJE...dobrý člověk vidí dobrá znamení...a tím se dobro násobí...
Žádné komentáře:
Okomentovat